Mazlení

Pohlaď mně, ručkou něžnou, obláčkem, nadějí nosnou. Sjeď níže, kde jamka golfová sní, že s míčkem se přivítá. A do kopců chvějících se (země)třesením, tam obkruž to malinké růžolící povstání. Až z hůry zazní sten touhy andělů vykřičí hold spontánnu. Vzedme se temný les dole pod lučinami, na travách taneční ples vábí tě hlubinami. Má milovaná dráždi mne, nestrachuj se temnoty, je v mé duši ne po těle, zoufale se bojím prázdnoty. Tak naplň číši mé lásky, spolu vypijeme její dřeň, Když nikdy jindy alespoň v našich snech…

Read More