Bez ní

Její oči, její ústa. Do náruče skočit, má úcta.   Krásný úsměv zdobí její tvář. Není úspěch být takový lhář.   Proč lžu své lásce? Proč utíkám od ní dál. Pořád ve své masce, musím jí lhát.   Ona je bohyní, Já jsem jen smrtka. Ona očistcem neviny, Já jen umaštěná šprtka.   Nevnímá mě jsem pouhý stín. Už mě to štve, být čím dál míň…   Z reality útěk, díky pornografické stránce. Pociťuji smutek, uzavřená ve své schránce.   Chodí s kluky, nevšímajíc si vyznání. Nevnímám již skutky, když…

Read More

Otevři oči, Danny!

„Ještě jsi v posteli?“ zasmála jsem ve dveřích a odhodila batoh na zem. „Víš, že jsi horší než lev? Ten prospí dvacet hodin denně…“ Kolenem jsem se zapřela o okraj postele a jako šelma se po čtyřech brouzdala peřinou k ní. Zachumlaná až po bradu, s rozespalým obličejem a vlasy rozhozenými na polštáři. „Je skoro poledne, lásko. Máš hlad?“ přisála jsem se rty na její rameno a kopírovala úzké ramínko trička. Musela jsem přivřít oči, když mě její vůně zašimrala v nose a připomněla mi vášnivou noc. „Jsem unavená,“ řekla skoro nesrozumitelně. „Jsi hrozně…

Read More

Ty

Jemné vlasy. Dlouhé a nepoddajné jako jejich paní. Nechtíc se naplést na prsty a vzdorujíc podobě prstýnků. Drobné kapky deště na nich ulpívaly jako skleněné korálky a krášlily její účes. Jako diamantové náhrdelníky zdobící vážené dámy. Jako krůpěje ranní rosy na pevných vláknech pavoučích sítí. …voní deštěm. Obličej zabořený do kadeří a rychlý dech skrývající se ve voňavém závoji. Omámená vůní a zavřené oči před nekontrolovatelnými vlnami touhy. Vnímat jen hebkost na tváři a svoje vlastní bolestivé dýchání, sevřených plící v úzkostí staženém hrudníku. …chci, aby se tvé vlasy jako stébla…

Read More